Proč si myslíme, že je rekonstrukce křižovatky Řípská x Tuřanka zbytečná?

V současné době se dokončuje proces územního řízení, kdy se CTP Incest snaží získat souhlas pro změnu stavby křižovatky ulic Řípská a Tuřanka. Žádost o vydání rozhodnutí o umístění stavby bylo odbor výstavby a územního rozvoje MČ Brno-Slatina dodán 5.3.2014 s cílem dle CTP „zkapacitnění“ dané křižovatky tak, aby „vyhověla dopravním nárokům generovaným rostoucí zástavbou v lokalitě Černovické terasy“. Protože CTP nedodalo veškeré potřebné podklady, bylo řízení přerušeno a nyní, po dodání dalších podkladů v květnu 2015 bylo obnoveno.

Přiložené informace a o záměru a navržená situace ale ukazují, že navržené řešení vůbec stávající situaci v dopravě neřeší. Proč?

Ulice Řípská směrem od města se nic nemění, stávajíc tři pruhy budou pouze posunuty na místo dnešního chodníku a zeleně.

Ulice Řípská Směrem od dálnice D1

• Největší problém – odbočení doleva na ulici Tuřanka směrem k průmyslové zóně se nemění – ani nelze, již existující odbočovací pruh končí před odbočkou do areálu firem a není možné ho prodloužit;
• Stávající dva pruhy s odbočením vpravo a s jízdou rovně se mají změnit na pruh pro jízdu rovně a odbočení a druhý pruh pro jízdu rovně s tím, že cca 70 m za křižovatkou se oba pruhy opět spojí v jeden. Toto řešení nejen že nezvýší průjezd křižovatkou (tento směr je průjezdný dobře, průjezd blokují jen vozy čekající na odbočení vlevo do průmyslové zóny), ale naopak spojení dvou pruhů těsně za křižovatkou povede k  vzniku nebezpečných situací.

Ulice Tuřanka směrem od Slatiny zůstane beze změn, přestože zde díky velmi krátkému odbočovacímu pruhu na D1 vznikají v době špičky obrovské kolony, které končí až u kruhového objezdu na staré vyškovské.

Ulice Tuřanka směrem od průmyslové zóny se změní tak, že dva stávající pruhy (rovně a vpravo a odbočení vlevo) se změní na tři – vpravo, rovně a vlevo. To je opět zbytečné, protože již dnes je provoz v společném pruhu pro odbočení a průjezd plynulý a omezen je pouze délkou signálu semaforu.

K čemu tedy toto řešení vlastně povede?

• Utratí se desítky milionů, které nezlepší situaci a mohly by být raději požity na financování propojení s plánovaným sjezdem z D1;
• Po vybudování nového sjezdu z D1 a uzavření sjezdu 201 zbude naddimenzovaná křižovatka s minimálním provozem;
• Po dobu výstavby zkolabuje doprava ve Slatině včetně příjezdu do průmyslové zóny;
• Lze předpokládat, že po utracení částky na tuto stavbu nebude CTP příliš ochotno již investovat propojení průmyslové zóny s novým sjezdem z D1 a ten je tedy přímo ohrožen.

Dále připomínáme, že většina stanovisek SMB a dalších orgánů je z roku 2013 a 2014, tedy ještě před jednáním o možnosti umístění projetu Amazon a lze tedy důvodně předpokládat, že navržené řešení bylo připravováno jako argument pro povolení výstavby Amazonu bez dobudování nového propojení průmyslové zóny na D1 a řešení tedy pravděpodobně nemá za cíl zlepšit dopravu.

Na základě žádosti jsme z odboru dopravy magistrátu města Brna získali informace, o hustotě dopravy ve Slatině. Jedná se o výstupy z měření provedeného v roce 2013 – současné hodnoty budou tedy velmi pravděpodobně ještě vyšší.

Přiložený kartogram a níže uvedená tabulka jasně ukazují, jak je Slatina postižena tranzitní dopravou s veškerými negativními dopady na život občanů – hluk, prach, polétavé částice, bezpečnost.

Počet vozidel projíždějících přes Brno-Slatinu

Dle kartogramu Bkom z jara 2013. Jedná se o počet vozidel za 24 hodin. U každé komunikace je uvedena nejvyšší naměřená hodnota.

Dne 7.5. 2015 proběhla schůzka se starostou naší městské části panem Jiřím Idesem. Cílem schůzky byla prezentace návrhů spolku na možnosti zlepšení kvality života ve Slatině a to zejména v oblasti dopravy.

S panem starostou jsme si domluvili, že předložené návrhy posoudí a sdělí nám stanovisko samosprávy. Dále jsme se domluvili na svolání další schůzky, na které se za přítomnosti zástupce dopravně bezpečnostní komise rady proberou aktuální problémy Slatiny v oblasti dopravy a navrhnou možné způsoby a směry jejich řešení.